Lidé rádi nahlížejí „pod pokličku“!

Zvědavost je přirozená a pochopení, „jak se co dělá“, může pomoci případným následovníkům s jejich projekty. Na všetečné otázky odpovídáme, ale že bychom chtěli prozrazovat úplně všechno, to zase nikoli. Existují know-how, která mají velkou cenu. Něco důležitého ale prý prozradil sám Bach: „Každý, kdo bude pilný jako já, může dosáhnout téhož, čeho já.“ Jen přitom tak nějak nevzal v potaz, že i míra nadání je důležitá. A také, že je třeba mít trochu štěstí. Například na lidi kolem sebe, na jejich vstřícnost a laskavost. Bez jejich ochoty pomáhat by ostatně ani náš projekt nevznikl. Velké díky jim všem jsou vyjádřeny v závěrečných titulkách.

Na světě žijí miliardy lidí. Většině z nich je asi „nějaký“ Bach nejspíše „ukradený“. Spoustě lidí ale jeho hudba neznámá není.     I varhanních interpretů je jistě hodně. Tisíce nebo možná desetitisíce? Mnoho je i nahrávek Bachovy varhanní hudby. Těch souborných ale dohledáme sotva pár desítek, zahrát veškerého Bacha je náročné. Řada z nich je historických, další komplety pocházejí z doby nedávné a vznikají nové i dnes, převážně jsou a budou dostupné na nosičích CD, nebo na webu. Ovšem kupodivu, ač i audiovizuálních nahrávek Bachových děl je k dispozici také docela dost, nikdy se zatím nejedná o koncertně pojatý soubor všech jeho varhanních skladeb.

Dá se předpokládat, že důvody pro takovou mezeru jsou dva. Jednak vzhledem k okolnostem vyplývajícím ze stavu našeho světa se jedná v případě varhan a Bacha o počin výrazně nekomerčního charakteru, jednak je samotná realizace mimořádně obtížná. Přes veškeré technické vymoženosti v oblasti střihu jak zvuku, tak obrazu, je totiž velmi nepraktické provádět větší množství střihů na platformách audiovizuálních, i když u samostatného audia se už dlouho nejedná o nějakou obtíž. Naše řešení ovšem spočívalo v přístupu, kdy střihy jsou omezeny na nejnutnější míru, v každé skladbě je jich sotva pár, pokud vůbec jaké, zpravidla kvůli opakování celků. Někdy přiletí letadlo, jindy začne ve varhanách něco viset (trvale zní nějaký tón), protože třeba řádila před chvílí bouřka, díky níž se skokově zvýšila relativní vlhkost vzduchu, což mechanická traktura varhan ráda nemá. Na Svaté Hoře se sice jedná o varhany z roku 2018, ideově jde ovšem o jakési převtělení varhan barokní doby. Proto jsou čistě mechanické. Inspirací byli Vladimíru Šlajchovi staří varhanáři: Abraham Starck, Bedřich Semrád či Ondřej Kokštein z Příbrami. A neopomenul ani tradice středoněmeckých varhan. Výsledkem je nástroj unikátní, který se nezkušenému hráči někdy vzpírá, ale zdatného inspiruje a těší. Je to podobné jako s ušlechtilým závodním koněm. Průměrný jezdec nemá šanci, zkušený profesionál se raduje….